O lidech a monogamních vztazích
Ve svých myšlenkách se často dostávám za hranice světa takového, jak ho známe, a zamýšlím se i nad věcmi, které považujeme za normální, přirozené, a správné, ale přitom třeba takové být nemusí. Jednou z takových věcí, nad kterou si lámu poslední dobou hlavu, jsou monogamní vztahy. Což znamená partnerský vztah čistě dvou lidí. Je to skutečně tak přirozené, jak se může zdát? Základní předpoklad, který mě navedl k tomu o tom přemýšlet, je to, jak často tyto vztahy troskotají. Jak často si dva lidé přestanou rozumět i právě proto, že spolu tráví příliš mnoho času. Jak často upadají vztahy do nudného stereotypu. A jak často se ve vztazích objevuje nevěra, ať už z jedné, nebo z druhé strany. Kdyby příroda chtěla, abychom žili v bezpodmínečném vztahu dvou lidí, proč by nespojila tu silnou emoci, kterou nazýváme láskou, s odstraněním přitažlivosti jiných osob. Proč můžeme milovat a přesto cítit silnou přitažlivost k jiné osobně. Nejen fyzicky, ale psychicky. Samozřejmě, fyzicky se to dá vy...