Jak daleko má animák V hlavě k realitě?

U animovaných pohádek se málo kdy stane, že by přinesly jinou myšlenku než tu, že dobro vítězí nad zlem a že nejlépe se mají skromní a pokorní dobráci. Pohádka V hlavě svou myšlenkou asi nepřišla s ničím novým, přece jen, asi každý z nás někdy přemýšlel nad tím, jestli náhodou v naší hlavě nejsou minilidi, co nás ovládají, také to nebyl první umělecký výtvor na toto téma.

Nijak zvlášť jsem nevěnoval myšlence pozornost, dokud jsem se nedočetl, že vědci zjistili, že mozek vysílá povel k výkonání činnosti o 7 vteřin dřív, než se povel vykoná. V praxi tedy, pokud se teď rozhodnu, že zvednu ruku, tak mozek vyšle příkaz už 7 vteřin před tím. Rozhodl jsem se tedy k tomu opravdu já? Jsem opravdu já tím, kdo se rozhodl, že tu ruku zvedne? Nerozhodl to už 7 vteřin před tím místo mě mozek?

Je tedy skutečně pravdou, že my ovládáme náš mozek? Co když mozek ve skutečnosti ovládá nás mnohem víc, než si myslíme. Co když vlastně žádné naše rozhodnutí není skutečně naše a jsme vlastně jen otroky našeho mozku. Mozek dostane podnět, reaguje nějakou emocí a na základě té emoce vyvolá nějakou reakci v podobě toho co řekneme, či uděláme. 

Možná z tohoto výkladu není uplně jasné, na co narážím. Tvrdím, že naše vědomí a náš mozek, jsou dvě naprosto odlišné věci. Uvedu příklad. Někdo mi něco řekne, já na to odpovím. Jsem přesvědčen o tom, že jsem to JÁ slyšel a JÁ na to odpověděl. Já ve smyslu, že já jsem vědomí. Ale co když to tak není. Co když mozek slyší co se mu řekne, zpracuje to a pošle do našeho vědomí? To je celkem logické a pravděpodobně to ani není nic, co by bylo novinkou. Jenže já tvrdím, že i moje reakce a odpověď, ve skutečnosti nejsou moje. Tedy, že to není tak, že já si sáhnu do mozku a vezmu si informace, které v tom mozku jsou a z nich si vyberu. Myslím si, že já pouze převezmu to, co už sám mozek vybral. Tedy, že moje vědomí je prakticky jenom médium, skrze které mozek mluví a nemám prakticky žádnou moc nad tím, co mozek vymyslí. Udělám to, co mozek chce a ještě mám pocit, že to chci já. Ale samo..to, co ve mě myslí, to, o čem mám pocit, že ve mně přemýšlí, ve skutečnosti nepřemýšlí. 

Proč tedy to vědomí vůbec je? Když ho mozek vlastně nepotřebuje? Je to v podstatě takový talíř. Představme si mozek jako kuchyň. Kuchyň dostane objednávku na to, co má uvařit. Objednávku zpravuje, zhotoví a z kuchyně jí donese zákazníkovi. A obvykle to jídlo donesou na talíři. A co když naše vědomí, tedy my, jsme vlastně jen ten talíř. Jsme místo, kam mozek položí to, co uvařil. Jsme shrnutím té situace, kterou mozek vyhodnotí. V reálném čase jsme souhrnem toho...toho..čeho? 

Talířem kuchyně našeho mozku. Já jsem talíř, můj mozek je kuchyň. Moje smysly jsou číšníci. Ale kdo je tím nejdůležitěším článkem dobré restaurace? Kuchař. Kdo je ten kuchař, který pokládá jídlo na talíř? Je to skutečně mozek? Není nad ním, něco abstraktního? Něco co nevnímáme, o čem nevíme, co prakticky nemáme důvod řešit. Mozek je orgán, který ovládá nervy. Co tedy opravdu rozhoduje o našem životě. Naše vědomí to není, ale náš fyzický mozek taky ne. Co když máme psychický mozek. 

Z fyziky víme, že na jakýkoliv pohyb čehokoliv je potřeba nějaká energie. Můj mobil bere energii z baterky, ale kde mám baterku já? Jak je možné, že moje srdce tluče? Kde to srdce bere energii tlouct? Kde bere krev energii proudit? Co si představit pod pojeme psychický mozek? Ano, energii. Představme si v našem těle energii. Energii přece nevidíme. Můžeme jí pocítit, ale pokud nemáme měřič energie, tak jí objevit nemůžeme. A tohle může být energie na úplně odlišné bázi, než známe. Člověk vyzařuje nějakou energii..to je známá věc. Jak tu energii doplňujeme. A teď nemluvím o naší fyzické energii. Energie vzniká z jídla, z pití...ale co mentální energie? Která ovládá mozek, i tu jeho část, která zároveň jeho částí není, a říkáme jí vědomí. Co napájecím zdrojem mozku a srdce? Musí to být energie. Energie, o kterém nevíme nic. Říkejme jí psychický mozek. 

Právě ten považuji za toho kuchaře v naší kuchyni. To je to, co si přečte objednávku, uvaří jídlo a položí ho na talíř. Když jsem nahoře mluvil o mozku, nemluvil jsem jen o té šedé hmotě. Ta je databází. Fyzický mozek je databáze informací. Ale ten, kdo je zpracovává, je náš psychický mozek. Vezme si informaci o tom, co se právě děje, hodí jí do vzpomínek, vyhodnotí a položí na talíř našeho vědomí. To vypadá jako velice komplikovaný proces. Ano, taky trvá 7 vteřin. než psychicky mozek doručí jídlo na talíř.  

Zvláštní, jakou myšlenku dokáže rozproudit dětská pohádka o tom, že máme v hlavě malé lidičky :)