Další Norris Trophy pro Karlssona? Nejhoršího obránce NHL?

Erik Karlsson má v současné NHL pověst nejlepšího ofenzivního obránce. Aby ne, během 479 zápasů v NHL posbíral 385 bodů, což je číslo, za které by se nestyděl ani kdejaký útočník, spousta hráčů se na takové číslo nikdy nedostane a Karlssonovi se to podařilo už ve 25 letech. Dalo by se říct, že je následovníkem legendárního Bobbyho Orra, který je považován za nejlepšího v oboru vůbec, vyhrál Norris Trophy 8x v řadě a dokonce dokázal jakožto obránce vyhrát bodování celé ligy. Karlsson k tomu neměl zas tak daleko. Letos odehrál, co do počtu bodů, svou nejlepšího sezónu, nasbíral jich 82 a byl pátým nejprodutivnějším hráčem, nechal za sebou hvězdné útočníky jako Tylera Seguina, Alexandra Ovečkina nebo Anže Kopitara. A byl nominován na Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy. Zaslouží si jí?

Erik Karlsson v dresu Senators


Za své výkony už si dvakrát tuto trofej odnesl. V obou případech byla liga obviňována, že více než skutečné bránění rozhodují kanadské body. A celkem oprávněně. V prvním případě, v roce 2012, ještě šlo o celkem pochopitelnou volbu. Karlsson nasbíral o 25 bodů víc než druhý Dustin Byufuglien a špatné nebyly ani jeho statistiky obranné. Bylo  to sice trochu nefér vůči Mikeu Greenovi, který o dvě sezóny dřív nedostal trofej, i když k úžasnému počtu bodů i monhem lépe než Karlsson bránil. Ale dejme tomu, že tady si Karlsson svou trofej zasloužil.

Mnohem větší rozruch vyvolalo Karlssonovo vítězství z minulé sezóny. Karlsson sice vyhrál bodování obránců, ale na ledě byl u 83 inkasovaných branek (2. nejhorší v lize), což jasně naznačovalo, že jeho defenzivní práce nepatří mezi nejlepší. Pro porovnání, P.K. Subban měl sice o 6 bodů méně, ale na ledě byl pouze u 67 inkasovaných branek. A rozhodně se to nedá svádět na tým, Montreal měl sice lepšího brankáře, ale je to jako dát trofej pro nejlepšího střelce druhému v pořadí proto, že měl horšího nahravače. Subban působil jako komplexnější bek a statistiky mu v tomto případně jasně nahrávají. Stejně jako v případě Romana Josiho, nebo Johna Carlssona. Zkrátka, poslední Karlssonovo vítězství bylo dost kontroverzní.

Karlsson s Norris Trophy pro rok 2015

A po shlednutí letošní nominace ve složení Karlsson, Brent Burns, Drew Doughty mě napadlo pouze jediné - TO JAKO VÁŽNĚ? V překladu, nominace je ve složení - superproduktivní bek, který ale letos prakticky nebránil, nejlepší střelec mezi beky, který ale letos také moc nebránil, a komplexní bek, který si asi jako jediný nominaci skutečně zaslouží. Ponořme se do statistiky.

Karlsson vede ligu v bodování obránců. Stejně tak byl ale, ze všech hráčů v lize, vůbec nejčastěji na ledě při brankách soupeře. Což znamená, že ten, který byl na ledě při 100 gólech soupeře, se má stát nejlepším obráncem, trochu paradox, že? Je vlastně docela neuvěřitelné, že hráč s 82 body může být ve statistice +/- v záporných hodnotách. O to hůř, že je to obránce a o to hůř, že je nominovaný na takovou trofej. Ono, Burns na tom není o moc lépe, gólů viděl 81, což je 7. nejhorší výsledek v NHL, navíc má ve statistice +/- ještě horší výsledek než Karlsson. A Doughty? 54 inkasovaných branek branek a +24 ve statistice +/-.V  překladu pro lepší představu - Karlsson byl na ledě u inkasovaé branky zhruba každých 24 minut. Burns zhruba každých 27 minut a Doughty zhruba každých 42 a půl minuty. Takže zatímco Burns a Karlsson měli v průměru kolem jednoho inkasovaného gólu na zápas, Doughty byl mnohem blíž k jendomu gólu za dva zápasy. Tady je vidět obrovský, až propastní, rozdíl mezi tím, jak umí kandidáti bránit. Z tohoto pohledu by se Karlsson a Burns neměli do nominace vůbec dostat, místo nich by jistě byli důstonějšími adepty třeba Duncan Keith nebo Victor Hedman. Ale přihlédneme-li i k počtu odehraných minut a kanadských bodů, je Doughty vůbec nejlepší v celé NHL.

Brent Burns je na ledě nepřehlédnutelný


Máme tedy celkem jasno. Karlsson a Burns jsou mnohem lepší v ofenzivě, Doughty je zase naprostá jednička v defenzivě. Celkem logicky by trofej pro nejlepšího beka měla putovat k muži, který má nejlepší poměr kvality obrany vůči útoku. Jeden bod Erika Karlssona se rovná 1,22 inkasovaných branek, kdy je Karlsson na ledě. S ním na ledě tedy dostávají Sens o dost více gólů. než kolik dají. Burns na tom byl o něco lépe, s ním dostali Sharks jen o 6 gólů více, než kolik jich zařídil. Nejlepší je v tomto ohledu opět Doughty, kde byl tento rozdíl 3 body. Doughty je tedy nejen nejlepší v obraně a v samotném +/-, ale i v poměru inkasované góly/body.

Je tedy evidentní, že Karlsson zkrátka nemůže vyhrát trofej pro nejlepšího obránce, protože nejen, že není nejlepší v ničem jiném, než v bodech, on dokonce v ničem jiném není ani průměrný. Z pohledu obrany se jedná o podprůměrného, maximálně průměrného hráče. Pokud by trofej vyhrál on, NHL by v podstatě řekla, že je to od letošního roku trofej pro nejlepšího ofenzivního obránce. Už nějakou dobu říkám, že by se měla udělat Bobby Orr Trophy, cena pro nejlepšího ofenzivního beka, stejně jako je Frank J Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka. Stále si stojím za tím, že nejlepší obránce je ten, který umí útočit i bránit a čím lépe mu oboje jde, tím lépe.

Co tedy s Burnsem a Doughtym? Jednoduché řešení, doteď jsme hráče porovnávali mezi sebou, teď se stačí podívat po zbytku ligy. Burns byl výborný v útoku a průměrný v obraně. Doughty byl výborný v obraně, ale v útoku byl stále nadprůměrný, byl 10. nejproduktivnějším bekem. Takže zatímco moje nominace by vypadala jinak, můj vítěz je stejný v mém tipu (Doughty, Klingberg, Hedman), i v tom součansém tipu. Drew Doughty.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si ve Skyrimu postavit vlastní dům

8 důvodů, proč je ve Skyrimu lepší být Pánem Upírů než Vlkodlakem

Proměňte svoje NHL 09 na NHL 12