Není hnutí jako strana, aneb proč ANO lže už svou identitou
Andrej Babiš identifikuje svůj politický subjekt ANO 2011 jako politické hnutí, čímž se snaží odlišit od, jak často říká, "tradičních politických stran". Zamýšleli jste se ale někdy nad tím, jaký je vlastně rozdíl mezi politickým hnutím a "tradiční politickou stranou"? Pakliže jste jeho voliči, tak asi nezamýšleli (a taky nad spoustou dalších věcí) a já jsem to udělal za vás.
Abychom mohli definovat rozdíl, musíme nejprve říct, co je vlastně politické hnutí a co je politická strana. Politické hnutí je skupina lidí, která se snaží veřejnost upozornit na jeden či několik konkrétních problémů, pozorností, která se poté na problémy obrací, se snaží vládu donutit začít problém nějak řešit, případně, pokud má dostatečně velkou podporu, může se snažit řešení problému prosadit i v úřadě, kam bylo hnutí zvoleno. Kromě problému, na kterém je hnutí založeno, však bude působit spíše jako doplňující či podpůrný subjekt některé z velkých stran. Uvedeme si příklad. Typickým současným příkladem hnutí jsou různé organizace, které se staví proti Islámu. Budemu mu říkat "Stop Islámu". Takové hnutí upozorňuje na to, že se v Evropě rozšiřuje Islám a skrze podporu lidí se bude snažit politiky upozornit, že je to něco, co se nelíbí spoustě lidí a že by s tím stát měl něco udělat (ne, že by proti tomu stát mohl něco zásadního dělat, ale to je vedlejší). Pokud by se Stop Islámu dostalo do poslanecké sněmovny, čili dostalo by alespoň 5% hlasů, nejspíš by tam toho moc neudělalo. Proč? Protože je to hnutí, které nemá v 99% otázek vlády co říct. Hnutí založené čistě na zastavení Islámu těžko bude rozhodovat o tom, jestli má být EET nebo ne, jestli má ministerstvo dopravy uvolnit další miliardu na stavbu dálnic, nebo jestli se mají v Ústeckém kraji opravit nemocnice. Mohlo by fungovat, jak jsem psal výše, jako podpůrný subjekt. Hodně zjednodušeně řečeno, přijde za ním Andrej Babiš a řekne "Když podpoříte můj návrh, aby Agrofert neplatil žádné daně, já na oplátku podpořím váš návrh, abychom zakázali v ČR Islám". Hnutí kývne a problém je na světě. Něco takového se samozřejmě nikdy nestane, ale asi chápeme, o co jde, ne?
Naproti tomu, politická strana je subjekt, který vstupuje do politiky s cílem vládnout, resp. dosazovat své členy do vládnoucích pozic, a s tím souvisí i to, že má mnohem komplexnější politický program, než hnutí. Pokud totiž strana chce vládnout, musí být připravená na to, že může ovládat kterékoliv ministerstvo a musí být tedy na všechny tyto možnosti připravená. Samozřejmě, i politická strana může být orientovaná na jeden problém a zbytek vládnoucích záležitostí v podstatě "točit" kolem toho jednoho problému. Nicméně, v našem případě je důležité, že to NEPLATÍ opačně, tedy že vládnoucí strana může býti hnutím.
Klíčem k definici rozdílu mezi stranou a hnutím je část věty předchozího odstavce: "subjekt, který vstupuje do politiky s cílem vládnout, resp. dosazovat své členy do vládnoucích pozic". S cílem vládnout...to je ten rozdíl. Hnutí přichází do politiky upozornit na problém, případně navrhnout jeho řešení. Ovšem, nevzniká za účelem vládnout. ANO nepochybně vzniklo za účelem vládnout. Hned ve svých prvních volbách totiž ANO chtělo úplně vyhrát. Co by asi takové hnutí Stop Islámu dělalo, kdyby vyhrálo volby? Zakázalo Islám, ale co dál? Nic dalšího takové hnutí vlastně udělat nechtělo. Koneckonců, celé by se mohlo spokojeně zrušit. Andrej Babiš by se svým ANO vládl velice rád. A to je důvod, proč ANO není hnutí a Andrej Babiš postavil celou identitu své strany na lži, kterou se snaží lid přesvědčit, že není jako ostatní politici. No, nevím, spánek ve sněmovně si zřejmě užívá stejně jako tolik neoblíbený Schwarzenberg... :)
Abychom mohli definovat rozdíl, musíme nejprve říct, co je vlastně politické hnutí a co je politická strana. Politické hnutí je skupina lidí, která se snaží veřejnost upozornit na jeden či několik konkrétních problémů, pozorností, která se poté na problémy obrací, se snaží vládu donutit začít problém nějak řešit, případně, pokud má dostatečně velkou podporu, může se snažit řešení problému prosadit i v úřadě, kam bylo hnutí zvoleno. Kromě problému, na kterém je hnutí založeno, však bude působit spíše jako doplňující či podpůrný subjekt některé z velkých stran. Uvedeme si příklad. Typickým současným příkladem hnutí jsou různé organizace, které se staví proti Islámu. Budemu mu říkat "Stop Islámu". Takové hnutí upozorňuje na to, že se v Evropě rozšiřuje Islám a skrze podporu lidí se bude snažit politiky upozornit, že je to něco, co se nelíbí spoustě lidí a že by s tím stát měl něco udělat (ne, že by proti tomu stát mohl něco zásadního dělat, ale to je vedlejší). Pokud by se Stop Islámu dostalo do poslanecké sněmovny, čili dostalo by alespoň 5% hlasů, nejspíš by tam toho moc neudělalo. Proč? Protože je to hnutí, které nemá v 99% otázek vlády co říct. Hnutí založené čistě na zastavení Islámu těžko bude rozhodovat o tom, jestli má být EET nebo ne, jestli má ministerstvo dopravy uvolnit další miliardu na stavbu dálnic, nebo jestli se mají v Ústeckém kraji opravit nemocnice. Mohlo by fungovat, jak jsem psal výše, jako podpůrný subjekt. Hodně zjednodušeně řečeno, přijde za ním Andrej Babiš a řekne "Když podpoříte můj návrh, aby Agrofert neplatil žádné daně, já na oplátku podpořím váš návrh, abychom zakázali v ČR Islám". Hnutí kývne a problém je na světě. Něco takového se samozřejmě nikdy nestane, ale asi chápeme, o co jde, ne?
Naproti tomu, politická strana je subjekt, který vstupuje do politiky s cílem vládnout, resp. dosazovat své členy do vládnoucích pozic, a s tím souvisí i to, že má mnohem komplexnější politický program, než hnutí. Pokud totiž strana chce vládnout, musí být připravená na to, že může ovládat kterékoliv ministerstvo a musí být tedy na všechny tyto možnosti připravená. Samozřejmě, i politická strana může být orientovaná na jeden problém a zbytek vládnoucích záležitostí v podstatě "točit" kolem toho jednoho problému. Nicméně, v našem případě je důležité, že to NEPLATÍ opačně, tedy že vládnoucí strana může býti hnutím.
Klíčem k definici rozdílu mezi stranou a hnutím je část věty předchozího odstavce: "subjekt, který vstupuje do politiky s cílem vládnout, resp. dosazovat své členy do vládnoucích pozic". S cílem vládnout...to je ten rozdíl. Hnutí přichází do politiky upozornit na problém, případně navrhnout jeho řešení. Ovšem, nevzniká za účelem vládnout. ANO nepochybně vzniklo za účelem vládnout. Hned ve svých prvních volbách totiž ANO chtělo úplně vyhrát. Co by asi takové hnutí Stop Islámu dělalo, kdyby vyhrálo volby? Zakázalo Islám, ale co dál? Nic dalšího takové hnutí vlastně udělat nechtělo. Koneckonců, celé by se mohlo spokojeně zrušit. Andrej Babiš by se svým ANO vládl velice rád. A to je důvod, proč ANO není hnutí a Andrej Babiš postavil celou identitu své strany na lži, kterou se snaží lid přesvědčit, že není jako ostatní politici. No, nevím, spánek ve sněmovně si zřejmě užívá stejně jako tolik neoblíbený Schwarzenberg... :)
Komentáře
Okomentovat