Proč cigarety nepatří do moderní společnosti 21. století

Kouření cigaret je v současnosti jedno z nejkontroverznějších společenských témat. Máme tu oddané příznivce, kteří se hájí tím, že kouřit je jejich svoboda a nikdo jim do toho nemá co kecat. Pak tu máme hlasité odpůrce, kteří upozorňují na to, že cigarety škodí, kromě kuřáků, i nekuřákům, kteří se ocitnou v kuřákově blízkosti. V zásadě by se dalo říct, že drtivá většina lidí patří k jedné z těchto skupin. Ať už člověk dává svůj názor najevo více či méně hlasitě, téměř každý je buď pro úplný zákaz kouření, nebo proti němu, ale osobně neznám člověka, který by mi řekl, že je mu úplně jedno, jestli cigarety jsou nebo nejsou. Zkrátka, je to něco, na co má nějaký názor téměř každý. Já se dnes budu věnovat úvaze o tom, proč je kouření přežitek a nemá ve 21. století své místo a proč je kouření větší nebezpečí pro svět, než terorismus.

Odkud se kouření vlastně vzalo. Je velmi pravděpodobné, že jisté účinky tabáku objevili již nejstarší civilizace světa, tabákový boom ale přišel po tom, co Kryštof Kolumbus oficiálně objevil Ameriku. Kromě jiného se od původního obyvatelstva Severní i Jižní Ameriky do Evropy dostal právě tabák. Indiáni ho podle všeho užívali všemi možnými způsoby, žvýkali, kouřili, šňupali, jedli...O "normalizaci" tabáku v Evropě se postarali hlavně Portugalci, kteří jej rozšířili do zbytku Evropy, v 16. století se kouření tabáku začalo stávat jakýmsi společenským rituálem. Ze začátku se jednalo o zábavu pro bohaté, neexistovali totiž levné cigarety, tabák se kouřil z drahých dýmek, když se ovšem začaly vyrábět levnější dýmky z hliníku nebo dřeva, stalo se kouření populární i mezi "prostým lidem".

Ne však všude, v některých zemích bylo užívání tabáku zakázáno a přisně trestáno. Bylo tomu tak například v Rusku, Persii, Turecku, nebo třeba Švýcarsku. Proti kouření se postavila také, tehdy mocná, církev, papež Urban VIII. nařídil vyloučení lidí z církve za užívání tabáku v jakékoliv formě. Od začátku samozřejmě existovali zprávy o negativních důsledcích kouření na lidské tělo, obzvláště na zažívací trakt. V polovině 19. století dokonce Thomas Hodgkin přišel s informací, že dlouhodobé kouření způsobuje demenci. Cigarety jako takové se začali objevovat v 19. století, původně balené do jakéhokoliv papíru, na přelomu 19. a 20. století potom začali svět dobývat průmyslově vyráběné cigarety a například šňupání tabáku již bylo považováno za zlozvyk nižší vrstvy. 

Nejdůležitější informací na historii kouření je fakt, odkud jej Evropa přijala a to od domorodých amerických kmenů. Od indiánských kmenů, jejichž několik zbytků ve 21. století stále ještě žije v lese, netuší, kolik je jim let a loví zvěř pomocí dřeva. V zásadě nic proti takovému stylu života nenamítám, jen upozorňuji na to, odkud pochází jeden z největších lidských zlozvyků. Inu, indiána, který pravděpodobně ani neví, že má plíce, a tabák si balí do palmového listu, dovedu celkem snadno pochopit, ovšem hůře už člověka, který zná následky a přesto se tomuto oddává i ve 21. století. 

Staré kmeny věřily, že tabák je lék. Tvrdily, že díky němu nemusí jíst a pít, necítí únavu, necítí bolest...my dnes víme, že tabák, potažmo kouření cigaret, nemůže nahradit žádnou lidskou potřebu. A už vůbec to není lék, naopak, je to jed. Lidstvo za svou "kariéru" na tomto světě, přišlo s velkou spoustou vynálezů a spoustu z nich nakonec zavrhlo, protože zjistilo, že jsou spíš na škodu, než k užitku. A to samé čeká cigarety. 

Faktem je, že v západním světě se počet kuřáků dlouhodobě snižuje. V hospodářsky rozvinutých zemích světa se za poslední rok zvýšil počet PRAVIDELNÝCH kuřáků pouze na Slovensku a v Lotyšsku. Zákaz kouření v restauracích a uzavřených prostorech už je dnes téměř normou. Jedna z pokrokových zemí, Finsko, které nedávno dokonce vyřadilo z některých škol klasické předměty a jako první totálně reformuje školství, přišlo s informací, že do roku 2040 plánuje počet kuřáků snížit pod 2% (nyní 15%, v ČR asi 23%). Jejich cílem je nejen kouření, ale i jeho prodej, natolik prodražit a znechutit, že už o něj nebude zájem. Tomu odpovídá například nemalý poplatek pro všechny obchodníky prodávající jakékoliv tabákové výrobky, zákaz kouření na balkóně, pokud to vadí sousedům a tak dále. Kouření v restauracích je zakázáno již od roku 2007.

Zastánci kouření často argumentují tím, že spotřební daň za tabákové výrobky je významný příjem státní kasy. To je sice pravda, ale trh by na snížení tohoto přijmu reagoval sám. Průměrný kuřák vykouří v ČR asi 8100 cigaret ročně. Při ceně 80 korun za krabičku  je to ročně 32 400 korun. Nikdo neočekává, že po roce by měl člověk na účtě přesně o tolik korun více. Kupoval by si totiž jiné věci. A tím by peníze stejně nějaké dani podlehli. Navíc, v celém světě přinesou peníze za cigarety státním kasám ročně zhruba 7 bilionů, zatímco 25 bilionů ročně státy utratí na léčení chorob způsobených aktivním či pasivním kouřením. Kdyby se teď celý svět rozhodl přestat kouřit, za 15 - 20 let bychom na tom ekonomicky vydělali. Takže argument s ekonomickou stránkou státu je zcela mimo, pokud tedy myslíme trochu dopředu a nemyslíme si, že to, co je za rok, ze nás už netýká. 

Kromě zdraví je tedy důvodem, proč cigarety do moderní společnosti nepatří, také ekonomika. A ne jen ekonomika státní, ale i finanční situace obyčejných lidí. Podle průzkumu je téměř 80% kuřáků rozmístěno v rozvojových či zaostalých zemích, pro téměř 35% z nich jsou dokonce výdaje za cigarety v rámci celé domácnosti větší nebo rovny 50% jejich celkových příjmů. I k tomu zdraví můžeme přinést nějaké statistiky. 

Ročně zemře přes 7 milionu lidí na následky kouření, toto číslo roste, protože počet kuřáků nevyspělých zemích roste. Je to způsobeno zlepšující se ekonomikou v těchto zemích, kde si lidé najednou mohou cigarety dovolit. Během 20. století zemřela na následky kouření již zhruba jedna miliarda lidí a to nepočítáme nenarozené děti či novorozence, kteří zemřeli vinou kouření těhotenství. 50% kuřáků umře na onemocnění způsobené kouřením. Současným tempem zemře v roce 2020 na následky kouření asi 10 milionů lidí.

Přes 10% (skoro 900 000) úmrtí na následky kouření postihuje nekuřáky. Jinými slovy, ročně umře téměř 900 000 lidí pouze kvůli tomu, že během svého života často přicházeli do kontaktu s kouřením. To je stejné, jako kdybychom každý rok zabili 900 000 náhodných lidí jen proto, že byli ve špatnou chvíli na špatném místě. Ročně zabije pasivní kouření mnohonásobně víc lidí, než všichni teroristé dohromady, ti zabili v roce 2016 """jen""" 21 tisíc lidí, což je asi 42x méně a přitom většina lidí považuje terorismus za největší problém lidstva. 28% nekuřáků, kteří zemřeli na pasivní kouření v roce 2004, byly děti, s pasivním kouřením se setkává zhruba 50% dětí. Spousta lidí zemře na důsledky práce v tabákovém průmyslu, kdy přicházejí do kontaktu s mokrými tabákovými listy.

Malá rekapitulace toho, proč by kouření nemělo být součástí moderní společnosti a všechny země by měly po vzoru Finska aktivně začít proti kouření bojovat:

• Samotným důkazem je už to, že počet kuřáků v hospodářsky vyspělých zemích klesá a stoupá pouze v těch méně vyspělých.
• Ekonomická nevýhodnost, v době kdy se svět snaží o vyšší finanční gramotnost běžných lidí, je dost kontraproduktivní podporovat zlozvyk který je ekonomicky nevýhodný nejen pro jeho samotného spotřebitele, ale jak jsem vysvětlil výše, i pro celý svět. 
• Zdraví dětí, v některých zemí se dá rodič zažalovat v podstatě i za to, že jeho dítě spadne z houpačky, jak je tedy možné tolerovat zvyk, který ročně zabije až 252 tisíc dětí. 
• Zdraví nekuřáků - ať řešíme jakýkoliv problém, víme, že vždy je potřeba řešit příčinu a ne následek. Se zdravím nekuřáků ale děláme přesný opak. Snažíme se potlačit následky pasivního kouření, místo toho, abych řešili příčinu, tedy kouření. Protože žádné aktivní kouření = žádné pasivní kouření.
• V neposlední řadě tu máme i zdraví samotných kuřáků. Díky současné medicíně víme, jak silně negativní mají naše zvyky, získané za posledních 200 let, negativní vliv na naše zdraví. I proto se dnes snažíme žít zdravě. Co nejvíce omezit nezdravé jídlo, hýbat se...přitom je to právě kouření, které způsobuje obrovské množství nemocí. Kdyby lidé úplně přestali kouřit, nejen, že by se dožívali vyššího věku, ale zároveň by déle vydrželi v kondici. I když se totiž kuřák dožije vysokého věku, bývá jeho stáří často spíše ukašlaným utrpením. 
• Málokdy se hovoří o tom, že dlouhodobé kouření způsobuje také mentální újmy. Zvláště v pozdějším věku kouření zhoršuje paměť, snižuje schopnost učení se nových věcí a může významně dopomoci také k demenci. Kuřáci také bývají duševně labilnější a jejich reakce na určité podněty se mohou diametrálně lišit na základě toho, kdy naposledy kouřili. 
• Samotný tabák pochází od nevyspělých národů. A co když je právě dlouhodobé užívání tabáku, že se americké domorodé kmeny dostatečně nevyvíjeli?