Je existence minimální mzdy ku prospěchu?
Dnes dopoledne jsem na Facebooku narazil na příspěvek ČSSD, kde se chlubí, jak se během jejich vlády zvyšovala výše minimálním mzdy. A já se ptám, je skutečně čím se chlubit?
Asi není potřeba nijak zvlášť vysvětlovat, co je minimální mzda, je to zákonem stanovená minimální částka, kterou musí zaměstnavatel platit zaměstnanci. ČSSD se v grafu, který sdílela na Facebooku chlubí tím, že od roku 2013, kdy nastoupila do vlády, se zvyšuje, a od ledna 2019 bude už dokonce 13 350,-.
Ze strany ČSSD to není asi žádným překvapením. Jako levicová strana má tyto socialistické myšlenky ve svém programu a někteří z jejich členů asi skutečně věří tomu, že minimální mzda a její zvyšování je tím správným krokem, jak "pomoci těm nejchudším", což je jakýsi slovní obrat, kterým ČSSD obhajuje většinu svých levicových myšlenek. Je tomu ale skutečně tak? Pojďme si trošku povysvětlit fungování určitých prvků ekonomiky.
Volný trh funguje na principu nabídky a poptávky. Je v zásadě jedno, jestli se, jako je to dnes, v dobré ekonomické situaci, zaměstnanec může rozhodnout mezi několika místy, nebo, jako v minulosti i v budoucnu, kdy bude málo pracovních míst, bude naopak zaměstnavatel rozhodovat mezi několika zaměstnanci. V každém případě se stále jedná o princip nabídky a poptávky, či poptávky a nabídky, chcete-li. Logicky zde platí, že čím vyšší je rozdíl mezi počtem pracovních míst určité profese a počtem lidí, kteří tuto profesi umí vykonávat, tím vyšší je jejich platové ohodnocení. Jinými slovy, pokud tuto profesi umí méně lidí, než kolik je jich potřeba (v dnešní době se jedná o většinu profesí, ale hlavně o technické, počítačové nebo zdravotní obory a také učitele) , jejich hodnota bude stoupat, naopak, pokud tuto profesi umí vykonávat více lidí, než kolik je jich v praxi potřeba (dnes hlavně administrativní, pohostinské, nebo gastronomické profese, ale také např. architekti nebo projektanti), tak bude jejich hodnota klesat.
Pokud je volný trh zdravý, tak na tyto situace zareaguje sám. Pokud se některá profese na trhu přesytí, sníží se jejich platy a lidé přestanou tuto profesi studovat a přesunou se k profesi, která je aktuálně žádaná. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy platové ohodnocení některé profese neodpovídá jejímu postavení na pracovním trhu. A to se na volném trhu nemůže stát. Stát se to může pouze na trhu, který je regulován všemožnými státními výmysly, jako jsou tabulkové platy, nebo právě minimální mzda, které se snaží ovlivnit přirozené fungovaní trhu a to je něco, co nemůže dopadnout dobře.
Jako důkaz nám poslouží statistiky. Učitelé ve státních školách mají tabulkové platy. Nastupující učitel bez praxe by měl dostat od 1.1.2019 28 tisíc. Po 32 letech praxe by se takový učitel dostal na 37 tisíc. A víte, co je ještě 37 tisíc? Průměrná NÁSTUPNÍ mzda absolventa VŠ v IT oboru. Čili tady máme dvě nedostatkové profese, jejichž vysokoškolské studium trvá stejně dlouho - ajťáky a učitele. Ti, jejichž profese není regulována státem, mají nástupní plat klidně i vyšší, než ti, jejichž plat regulovaný je, po 32 letech praxe. Pak tedy logicky vyvstává otázka - proč by se někdo schopný učil 5 let na učitele, když se může učit 5 let na průměrného ajťáka a dostávat mnohonásobně vyšší plat (a to ani nemluvíme o benefitech) za v podstatě méně náročnou práci? Učiteli se tedy dnes často (neříkám, že vždy, i mezi mladými učiteli je jistě spoustu opravdu schopných lidí) stávají ti méně schopní z vysokoškoláků. No a tomu potom odpovídá kvalita vzdělání, čímž potom trpíme všichni.
Možná se zdá, že jsem trochu odbočil, ale ve skutečnosti jsem chtěl jen na lepším příkladě ukázat, jaký vliv mají státní regulace na volný trh. A ona s tím i minimální mzda samozřejmě dost souvisí. Aby se zaměstnanec zaměstnavateli vyplatil, musí být hodnota jeho práce vyšší, nebo úměrná jeho platu. Pokud je hodnota jeho práce nižší, musí mu dát nižší plat, nebo více práce. Je už potom na zaměstnanci, jestli do toho půjde, nebo ne. Existence minimální mzdy a její neustálé zvyšování dostává zaměstnavatele do situace, kdy je hodnota zaměstnance nižší, než jeho plat, ale zároveň mu nemůže dát jinou práci, ani mu snížit plat. V takovém případě má dvě možnosti - zaměstnance vyhodit a jeho práci přidělit jinému zaměstnanci s tím, že mu adekvátně tomu zvýší plat, nebo zvýší ceny (a dá se očekávat, že dlouhodobé zaměstnávání takového člověka povede k tomu, že ostatní zaměstnanci budou chtít zvýšit plat a to povede k ještě vyšším cenám). V obou případech bude tratit právě ti, kterým má minimální mzda pomoct - ti nejchudší.
Závěrem - minimální mzda, stejně jako další státní regulace, vytváří nerovnost na volném trhu a všechny tyto nerovnosti zákonitě musí mít negativní dopad, neboť za každého, kdo dostává více, než by měl, musí být další, kteří dostává(jí) méně, než by měl(i).
Z toho je jasně vidět, že správnou cestou nejsou další regulace, ale naopak méně regulací. Bezdětný, svobodný zaměstnanec dostane 14 tisíc, ale zaměstnavatel za něj zaplatí 27 tisíc. 13 tisíc jde státu, to je téměř polovina jeho platu, polovina jeho odměny za jeho práci. Stát zaměstnance obere každý měsíc o 13 tisíc a potom slavnostně o tisícovku zvýší minimální mzdu (přitom z té tisícovky navíc mu opět stát téměř polovinu sebere) nebo důchody. Kdyby se snížily odvody, mohli by zaměstnavatelé snížit ceny bez snížení mezd, nebo zvýšit mzdy bez zvýšení cen a klidně i kombinaci obojího.
Asi není potřeba nijak zvlášť vysvětlovat, co je minimální mzda, je to zákonem stanovená minimální částka, kterou musí zaměstnavatel platit zaměstnanci. ČSSD se v grafu, který sdílela na Facebooku chlubí tím, že od roku 2013, kdy nastoupila do vlády, se zvyšuje, a od ledna 2019 bude už dokonce 13 350,-.
Ze strany ČSSD to není asi žádným překvapením. Jako levicová strana má tyto socialistické myšlenky ve svém programu a někteří z jejich členů asi skutečně věří tomu, že minimální mzda a její zvyšování je tím správným krokem, jak "pomoci těm nejchudším", což je jakýsi slovní obrat, kterým ČSSD obhajuje většinu svých levicových myšlenek. Je tomu ale skutečně tak? Pojďme si trošku povysvětlit fungování určitých prvků ekonomiky.
Volný trh funguje na principu nabídky a poptávky. Je v zásadě jedno, jestli se, jako je to dnes, v dobré ekonomické situaci, zaměstnanec může rozhodnout mezi několika místy, nebo, jako v minulosti i v budoucnu, kdy bude málo pracovních míst, bude naopak zaměstnavatel rozhodovat mezi několika zaměstnanci. V každém případě se stále jedná o princip nabídky a poptávky, či poptávky a nabídky, chcete-li. Logicky zde platí, že čím vyšší je rozdíl mezi počtem pracovních míst určité profese a počtem lidí, kteří tuto profesi umí vykonávat, tím vyšší je jejich platové ohodnocení. Jinými slovy, pokud tuto profesi umí méně lidí, než kolik je jich potřeba (v dnešní době se jedná o většinu profesí, ale hlavně o technické, počítačové nebo zdravotní obory a také učitele) , jejich hodnota bude stoupat, naopak, pokud tuto profesi umí vykonávat více lidí, než kolik je jich v praxi potřeba (dnes hlavně administrativní, pohostinské, nebo gastronomické profese, ale také např. architekti nebo projektanti), tak bude jejich hodnota klesat.
Pokud je volný trh zdravý, tak na tyto situace zareaguje sám. Pokud se některá profese na trhu přesytí, sníží se jejich platy a lidé přestanou tuto profesi studovat a přesunou se k profesi, která je aktuálně žádaná. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy platové ohodnocení některé profese neodpovídá jejímu postavení na pracovním trhu. A to se na volném trhu nemůže stát. Stát se to může pouze na trhu, který je regulován všemožnými státními výmysly, jako jsou tabulkové platy, nebo právě minimální mzda, které se snaží ovlivnit přirozené fungovaní trhu a to je něco, co nemůže dopadnout dobře.
Jako důkaz nám poslouží statistiky. Učitelé ve státních školách mají tabulkové platy. Nastupující učitel bez praxe by měl dostat od 1.1.2019 28 tisíc. Po 32 letech praxe by se takový učitel dostal na 37 tisíc. A víte, co je ještě 37 tisíc? Průměrná NÁSTUPNÍ mzda absolventa VŠ v IT oboru. Čili tady máme dvě nedostatkové profese, jejichž vysokoškolské studium trvá stejně dlouho - ajťáky a učitele. Ti, jejichž profese není regulována státem, mají nástupní plat klidně i vyšší, než ti, jejichž plat regulovaný je, po 32 letech praxe. Pak tedy logicky vyvstává otázka - proč by se někdo schopný učil 5 let na učitele, když se může učit 5 let na průměrného ajťáka a dostávat mnohonásobně vyšší plat (a to ani nemluvíme o benefitech) za v podstatě méně náročnou práci? Učiteli se tedy dnes často (neříkám, že vždy, i mezi mladými učiteli je jistě spoustu opravdu schopných lidí) stávají ti méně schopní z vysokoškoláků. No a tomu potom odpovídá kvalita vzdělání, čímž potom trpíme všichni.
Možná se zdá, že jsem trochu odbočil, ale ve skutečnosti jsem chtěl jen na lepším příkladě ukázat, jaký vliv mají státní regulace na volný trh. A ona s tím i minimální mzda samozřejmě dost souvisí. Aby se zaměstnanec zaměstnavateli vyplatil, musí být hodnota jeho práce vyšší, nebo úměrná jeho platu. Pokud je hodnota jeho práce nižší, musí mu dát nižší plat, nebo více práce. Je už potom na zaměstnanci, jestli do toho půjde, nebo ne. Existence minimální mzdy a její neustálé zvyšování dostává zaměstnavatele do situace, kdy je hodnota zaměstnance nižší, než jeho plat, ale zároveň mu nemůže dát jinou práci, ani mu snížit plat. V takovém případě má dvě možnosti - zaměstnance vyhodit a jeho práci přidělit jinému zaměstnanci s tím, že mu adekvátně tomu zvýší plat, nebo zvýší ceny (a dá se očekávat, že dlouhodobé zaměstnávání takového člověka povede k tomu, že ostatní zaměstnanci budou chtít zvýšit plat a to povede k ještě vyšším cenám). V obou případech bude tratit právě ti, kterým má minimální mzda pomoct - ti nejchudší.
Závěrem - minimální mzda, stejně jako další státní regulace, vytváří nerovnost na volném trhu a všechny tyto nerovnosti zákonitě musí mít negativní dopad, neboť za každého, kdo dostává více, než by měl, musí být další, kteří dostává(jí) méně, než by měl(i).
Z toho je jasně vidět, že správnou cestou nejsou další regulace, ale naopak méně regulací. Bezdětný, svobodný zaměstnanec dostane 14 tisíc, ale zaměstnavatel za něj zaplatí 27 tisíc. 13 tisíc jde státu, to je téměř polovina jeho platu, polovina jeho odměny za jeho práci. Stát zaměstnance obere každý měsíc o 13 tisíc a potom slavnostně o tisícovku zvýší minimální mzdu (přitom z té tisícovky navíc mu opět stát téměř polovinu sebere) nebo důchody. Kdyby se snížily odvody, mohli by zaměstnavatelé snížit ceny bez snížení mezd, nebo zvýšit mzdy bez zvýšení cen a klidně i kombinaci obojího.
Zdroje:
http://tn.nova.cz/clanek/v-cesku-chybi-zdravotnici-ajtaci-i-ucitele-uredniku-je-naopak-moc.html
https://www.e15.cz/domaci/nastupni-plat-vysokoskolaku-az-37-tisic-ktere-obory-se-nejvice-vyplati-1330518
https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/228-platy-statnich-zamestnancu.html
https://prace.rovnou.cz/naklady-na-zamestnance.html
http://tn.nova.cz/clanek/v-cesku-chybi-zdravotnici-ajtaci-i-ucitele-uredniku-je-naopak-moc.html
https://www.e15.cz/domaci/nastupni-plat-vysokoskolaku-az-37-tisic-ktere-obory-se-nejvice-vyplati-1330518
https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/228-platy-statnich-zamestnancu.html
https://prace.rovnou.cz/naklady-na-zamestnance.html
Komentáře
Okomentovat