Proč si nedávám novoroční předsevzetí
Je 1. leden a to znamená začátek plnění hromady novoročních předsevzetí. Posilovny tak budou opět plné tzv. "ledňáčků" a dveře se jistě netrhnou ani v obchodech se sportovními potřebami nebo zdravou výživou. Těch pár, jejichž předsevzetím bylo něco jiného, než hubnutí, možná zaplaví knihkupectví, protože chtějí víc číst, koupit si učebnici nového jazyka, nebo novou kuchařku, či různé "hobby" markety, aby konečně vymalovali kuchyň. Naopak fast-foody a trafiky teď asi budou mít chvíli snížené tržby od lidí, co chtějí zhubnout, nebo přestat kouřit. Já si předsevzetí už pár let nedávám, protože si myslím, že je v zásadě k ničemu.
Novoroční předsevzetí není v zásadě nijak odlišné od těch desítek a desítek termínů, které spousta lidí využívá po celý rok. Od léta, od příštího měsíce, od příštího týdne, od zítra...nebo od Nového roku, je to vlastně jedno a to samé. A u jakých věcí obvykle lidé toto odkládání "od někdy" používají? V zásadě u věcí, o kterých si myslí, že jsou správné a že by s nimi měli začít, příp. přestat. Hubnout, cvičit, šetřit, nepít tolik alkoholu (to bývá zrovna u novoročních předsevzetí mnohdy aktuální), přestat kouřit, koukat méně na televizi a tak dál, a tak dál.
Všechno jsou to věci, které jsou považovány za správné či za zdravé a lidé je tak berou a chtějí se jimi řídit. Chtějí? Chtějí, nebo chtějí, aby chtěli? V tom je totiž dost velký rozdíl a já si dovolím tvrdit, že většina lidí, co svá rozhodnutí odkládá na "od někdy", tak ve skutečnosti nic z toho nechce. Rozdíl mezi člověkem, který něco chce dělat a člověk, který jen chce, aby chtěl, je totiž v tom, že ten první začne hned. Za to ten druhý chce, aby chtěl, jenže nechce, tak to odloží na někdy a doufá, že v ten den už bude chtít. Ale je dost pravděpodobné, že nebude.
Píšu samozřejmě z nějaké vlastní zkušenosti. Před nějakou dobou jsem se na základě určitých zjištění rozhodl, že začnu zdravěji jíst. Ale ne žádnou dietu, ale prostě dlouhodobě upravit svůj jídelníček tak, aby byl zdravější. A skutečně jsem se k tomu rozhodl a začal jsem hned. Nenechával jsem to dokonce ani na "od zítra". Ani už si nepamatuji, co to bylo za den. Někdy na konci února, snad úterý, nebo čtvrtek? Nic, co by samo o sobě stálo za nějaké zapamatování. Zásadním jsem si ten den udělal sám rozhodnutím, které jsem učinil, nečekal jsem, až někdo ten den udělá zásadním za mě tím, že to bude pondělí, nebo první den v měsíci, nebo příští rok. Skutečně jsem něco chtěl změnit a nebyl čas ztrácet čas.
A mohu říct, že na rozdíl od věcí, které různě během roku odkládám, mi tohle, jako jediné, nebo alespoň jedno z mála, skutečně vydrželo. Už je to skoro rok a já mám stále jídelníček úplně jiný, než před rokem touto dobou. Ale kdybych si to jen o dva měsíce dříve dal jako novoroční předsevzetí, nepřinutilo by mě to udělat vůbec nic. Ani kdybych si před tím řekl, že začnu od pondělí toho týdne. A ani kdybych si den předtím řekl, že začnu v ten den, kdy jsem nakonec začal, nic by se nezměnilo. Protože dokud pouze chci chtít, ale skutečně nechci, nemá to smysl a i kdybych se k tomu donutil jednou, dvakrát, nic se nezmění.
Asi tolik toho mám k novoročním předsevzetím. Samozřejmě, že i já mám věci, ve kterých bych se rád zlepšil, které bych rád udělal, ale už jsem dávno zjistil, že nemá smysl si říkat, udělám je tehdy a tehdy. Ne, udělám je, až budu skutečně chtít, pak už je nebudu muset na nic odkládat, ale udělám je hned :-)
Novoroční předsevzetí není v zásadě nijak odlišné od těch desítek a desítek termínů, které spousta lidí využívá po celý rok. Od léta, od příštího měsíce, od příštího týdne, od zítra...nebo od Nového roku, je to vlastně jedno a to samé. A u jakých věcí obvykle lidé toto odkládání "od někdy" používají? V zásadě u věcí, o kterých si myslí, že jsou správné a že by s nimi měli začít, příp. přestat. Hubnout, cvičit, šetřit, nepít tolik alkoholu (to bývá zrovna u novoročních předsevzetí mnohdy aktuální), přestat kouřit, koukat méně na televizi a tak dál, a tak dál.
Všechno jsou to věci, které jsou považovány za správné či za zdravé a lidé je tak berou a chtějí se jimi řídit. Chtějí? Chtějí, nebo chtějí, aby chtěli? V tom je totiž dost velký rozdíl a já si dovolím tvrdit, že většina lidí, co svá rozhodnutí odkládá na "od někdy", tak ve skutečnosti nic z toho nechce. Rozdíl mezi člověkem, který něco chce dělat a člověk, který jen chce, aby chtěl, je totiž v tom, že ten první začne hned. Za to ten druhý chce, aby chtěl, jenže nechce, tak to odloží na někdy a doufá, že v ten den už bude chtít. Ale je dost pravděpodobné, že nebude.
Píšu samozřejmě z nějaké vlastní zkušenosti. Před nějakou dobou jsem se na základě určitých zjištění rozhodl, že začnu zdravěji jíst. Ale ne žádnou dietu, ale prostě dlouhodobě upravit svůj jídelníček tak, aby byl zdravější. A skutečně jsem se k tomu rozhodl a začal jsem hned. Nenechával jsem to dokonce ani na "od zítra". Ani už si nepamatuji, co to bylo za den. Někdy na konci února, snad úterý, nebo čtvrtek? Nic, co by samo o sobě stálo za nějaké zapamatování. Zásadním jsem si ten den udělal sám rozhodnutím, které jsem učinil, nečekal jsem, až někdo ten den udělá zásadním za mě tím, že to bude pondělí, nebo první den v měsíci, nebo příští rok. Skutečně jsem něco chtěl změnit a nebyl čas ztrácet čas.
A mohu říct, že na rozdíl od věcí, které různě během roku odkládám, mi tohle, jako jediné, nebo alespoň jedno z mála, skutečně vydrželo. Už je to skoro rok a já mám stále jídelníček úplně jiný, než před rokem touto dobou. Ale kdybych si to jen o dva měsíce dříve dal jako novoroční předsevzetí, nepřinutilo by mě to udělat vůbec nic. Ani kdybych si před tím řekl, že začnu od pondělí toho týdne. A ani kdybych si den předtím řekl, že začnu v ten den, kdy jsem nakonec začal, nic by se nezměnilo. Protože dokud pouze chci chtít, ale skutečně nechci, nemá to smysl a i kdybych se k tomu donutil jednou, dvakrát, nic se nezmění.
Asi tolik toho mám k novoročním předsevzetím. Samozřejmě, že i já mám věci, ve kterých bych se rád zlepšil, které bych rád udělal, ale už jsem dávno zjistil, že nemá smysl si říkat, udělám je tehdy a tehdy. Ne, udělám je, až budu skutečně chtít, pak už je nebudu muset na nic odkládat, ale udělám je hned :-)
Komentáře
Okomentovat