Jiří Ovčáček, odraz dna naší společnosti
Měl jsem teď takový týden s Jiřím Ovčáčkem. Hradního mluvčího asi netřeba představovat, před pár týdny přijal nového kolegu, aby se mohl "více věnovat záležitostem týkajícím se přímo prezidenta Miloše Zemana". Což evidentně nebyla tak úplně pravda, neb měl spíše v plánu se začít věnovat svému novému projektu, pořadu na Barrandově s všeříkajícím názvem Talkshow Jiřího Ovčáčka.
Ačkoliv se to může zdát jako neuvěřitelné, tak ten pořad překonal veškerá očekávání, až takový odpad jsem opravdu nečekal ani já. Na ČSFD má pořad hodnocení 4%, což je asi o 5% víc, než si zaslouží a překonal dokonce i takové skvosty své domovské stanice, jako jsou Kauzy Jaromíra Soukupa (8%), Duel Jaromíra Soukupa (6%), Aréna Jaromíra Soukupa (5%), Moje zprávy (6%) nebo Jaromír Soukup Live (5%). Naštěstí tu stále máme i Takový byl týden Jaromíra Soukupa (3%), Moje Zprávy Plus (2%), Jaromír Soukup Live Speciál (2%), Jaromír Soukup Live - Krimi speciál (3%), Jak dopadly Kauzy Jaromíra Soukupa (3%), Instinkty Jaromíra Soukupa (3%) a vrcholné dílo, které nepochybně bude jednou zařazeno do učebnic dějepisu, Takhle tu žijeme! (1%).
Do této sestavy pořadů tak Talkshow Jířího Ovčáčka zapadla naprosto perfektně, odpovídá průměrné úrovni pořadů na TV Barrandov po všech směrech - od kvality moderování až po výběr hostů. I přesto, že laťka je velice vysoko, je Ovčáček možná ještě o něco horší moderátor, než Jaromír Soukup. Na úlisnost a určitý druh pocitu nadřazenosti jsme u tónu a způsobu jeho mluvy už poměrně zvyklí, když se ale tyto dva faktory spojí se zoufale přehrávanou, falešnou pokorou říznutou místy až lezením do análním otvorů, což je mimochodem dle celkem cizího a neznámého Ovčáčkova tónu celé dopředu nacvičené, vznikne nám něco, co víc než cokoliv jiného připomíná celkem povedenou parodii na talkshow.
Chvílemi jsem měl opravdu pocit, že není rok 2019 a já nekoukám na pořad s mluvčím prezidenta, ale že je rok 2000 a já sleduji Tele Tele. Jak jinak si vysvětlit to, že uřvaného primitivního burana s prakticky nulovým reálným kulturním přínosem Františka Ringo Čecha po celou dobu pořadu oslovuje "mistře", a zjistíme i takové informace, jako že ti, kdo dnes dělají televizi, vlastně nenávidí zábavu a ti mladí už se vlastně na televizi ani nekoukají. V prvním díle s Alenou Schillerovou ji zase přirovnal k Margaret Thatcher a celé to vlastně bylo tak nudné, že se musel nudit i sám Ovčáček.
Nicméně z pohledu TV Barrandov i z pohledu hradu dává celá věc smysl - ačkoliv je to neuvěřitelné, Jaromír Soukup je vlastně z hlediska osazenstva televize elitním moderátorem a jeho sledující ho nyní budou brát jako toho, kdo moderuje ty zásadní věci, zkrátka podobně, jako je na ČT vnímán Václav Moravec. Z pohledu hradu je to zase nejspíš snaha vykreslit Ovčáčka v jiném světle, než v jakém jsme na něj zvyklí, vykreslit ho jako někoho, kdo tvrdě bojuje za Zemana, ale ve skutečnosti je to vlastně milý a pokorný člověk.
Opět starého známého Ovčáčka jsme ale mohli v pondělí vidět v duelu s Milošem Gregorem, politologem, který spolupracuje na novém pořadu ČT o dezinformacích a fake news, který byl hlavním tématem duelu. Bohužel pro naši zemi, Ovčáček je na tyto případy připraven opravdu bravůrně, dokáže být o krok napřed před svým oponentem a doslova ho umlátit jeho vlastními argumenty ještě před tím, než je vůbec stihne říct, což v tomto duelu ukázal např. v situaci, kdy nařkl pořad z toho, že pochází z Kremlu, neb jeho začleněním do veřejného vysílání údajně končí jakákoliv snaha o boj s fake news.
Co na tom, že polovina z toho co řekne, je lež, to už tady vlastně nikoho nezajímá. A Ovčáček dokáže lhát tak sebejistě a přesvědčivě, že by mu pomalu uvěřil i kdejaký vzdělaný člověk, že nebe je vlastně zelené. I on se však, podobně jako v minulosti třeba Andrej Babiš, prozradil tím, že když se dostal do úzkých, tak zvolil extrémně agresivní rétoriku, kdy méně asertivního pana Gregora v podstatě uřval dokola se opakujícím relativizováním pravdy, kdy se opakovaně dotazuje, kdo má právo říkat co je a co není pravda, že v naší společnosti nám nikdo nemá říkat co si máme a nemáme myslet a podobnými bláboly post-komunistické propagandy.
Zrovna od Jiřího Ovčáčka je kritika údajných komunistických praktik o to zábavnější, že on sám je de facto komunista, není žádným tajemstvím, že po roce 2000 byl redaktorem Haló novin, což je neoficiální komunistické médium (logo KSČM má i v patičce a majitelkou je mimojiné bývalá místopředsedkyně strany, kdyby snad chtěl někdo toto tvrzení rozporovat), do které podle serveru echo24 Ovčáček napsal přes 400 článků za dva roky, mimo jiné třeba "Pro dobrý výsledek musí KSČM bojovat jako o život ", "Vojtěch Filip jedná vždy férově " nebo "Komunisté v čele zápasu za českou suverenitu". Sám se potom v jiném rozhovoru přiznal, že je vlastně konzervativní socialista, což je jiný název pro komunistu. Když potom takový člověk v rozhovoru obviňuje protistranu z komunistických praktik, zní to přinejmenším zvláštně, asi jako kdyby Andrej Babiš zbrojil proti miliardářům.
V každém případě, dva díly TJO, jeden výstup v Duelu a opět jsem si připomněl, jak strašně zoufalou postavičkou Ovčáček je a jak o to víc dokáže relativizováním pravdy chladnokrevným, sebejistým lhaním likvidovat poslední zbytky soudržnosti české společnosti.
Ačkoliv se to může zdát jako neuvěřitelné, tak ten pořad překonal veškerá očekávání, až takový odpad jsem opravdu nečekal ani já. Na ČSFD má pořad hodnocení 4%, což je asi o 5% víc, než si zaslouží a překonal dokonce i takové skvosty své domovské stanice, jako jsou Kauzy Jaromíra Soukupa (8%), Duel Jaromíra Soukupa (6%), Aréna Jaromíra Soukupa (5%), Moje zprávy (6%) nebo Jaromír Soukup Live (5%). Naštěstí tu stále máme i Takový byl týden Jaromíra Soukupa (3%), Moje Zprávy Plus (2%), Jaromír Soukup Live Speciál (2%), Jaromír Soukup Live - Krimi speciál (3%), Jak dopadly Kauzy Jaromíra Soukupa (3%), Instinkty Jaromíra Soukupa (3%) a vrcholné dílo, které nepochybně bude jednou zařazeno do učebnic dějepisu, Takhle tu žijeme! (1%).
Do této sestavy pořadů tak Talkshow Jířího Ovčáčka zapadla naprosto perfektně, odpovídá průměrné úrovni pořadů na TV Barrandov po všech směrech - od kvality moderování až po výběr hostů. I přesto, že laťka je velice vysoko, je Ovčáček možná ještě o něco horší moderátor, než Jaromír Soukup. Na úlisnost a určitý druh pocitu nadřazenosti jsme u tónu a způsobu jeho mluvy už poměrně zvyklí, když se ale tyto dva faktory spojí se zoufale přehrávanou, falešnou pokorou říznutou místy až lezením do análním otvorů, což je mimochodem dle celkem cizího a neznámého Ovčáčkova tónu celé dopředu nacvičené, vznikne nám něco, co víc než cokoliv jiného připomíná celkem povedenou parodii na talkshow.
Chvílemi jsem měl opravdu pocit, že není rok 2019 a já nekoukám na pořad s mluvčím prezidenta, ale že je rok 2000 a já sleduji Tele Tele. Jak jinak si vysvětlit to, že uřvaného primitivního burana s prakticky nulovým reálným kulturním přínosem Františka Ringo Čecha po celou dobu pořadu oslovuje "mistře", a zjistíme i takové informace, jako že ti, kdo dnes dělají televizi, vlastně nenávidí zábavu a ti mladí už se vlastně na televizi ani nekoukají. V prvním díle s Alenou Schillerovou ji zase přirovnal k Margaret Thatcher a celé to vlastně bylo tak nudné, že se musel nudit i sám Ovčáček.
Nicméně z pohledu TV Barrandov i z pohledu hradu dává celá věc smysl - ačkoliv je to neuvěřitelné, Jaromír Soukup je vlastně z hlediska osazenstva televize elitním moderátorem a jeho sledující ho nyní budou brát jako toho, kdo moderuje ty zásadní věci, zkrátka podobně, jako je na ČT vnímán Václav Moravec. Z pohledu hradu je to zase nejspíš snaha vykreslit Ovčáčka v jiném světle, než v jakém jsme na něj zvyklí, vykreslit ho jako někoho, kdo tvrdě bojuje za Zemana, ale ve skutečnosti je to vlastně milý a pokorný člověk.
Opět starého známého Ovčáčka jsme ale mohli v pondělí vidět v duelu s Milošem Gregorem, politologem, který spolupracuje na novém pořadu ČT o dezinformacích a fake news, který byl hlavním tématem duelu. Bohužel pro naši zemi, Ovčáček je na tyto případy připraven opravdu bravůrně, dokáže být o krok napřed před svým oponentem a doslova ho umlátit jeho vlastními argumenty ještě před tím, než je vůbec stihne říct, což v tomto duelu ukázal např. v situaci, kdy nařkl pořad z toho, že pochází z Kremlu, neb jeho začleněním do veřejného vysílání údajně končí jakákoliv snaha o boj s fake news.
Co na tom, že polovina z toho co řekne, je lež, to už tady vlastně nikoho nezajímá. A Ovčáček dokáže lhát tak sebejistě a přesvědčivě, že by mu pomalu uvěřil i kdejaký vzdělaný člověk, že nebe je vlastně zelené. I on se však, podobně jako v minulosti třeba Andrej Babiš, prozradil tím, že když se dostal do úzkých, tak zvolil extrémně agresivní rétoriku, kdy méně asertivního pana Gregora v podstatě uřval dokola se opakujícím relativizováním pravdy, kdy se opakovaně dotazuje, kdo má právo říkat co je a co není pravda, že v naší společnosti nám nikdo nemá říkat co si máme a nemáme myslet a podobnými bláboly post-komunistické propagandy.
Zrovna od Jiřího Ovčáčka je kritika údajných komunistických praktik o to zábavnější, že on sám je de facto komunista, není žádným tajemstvím, že po roce 2000 byl redaktorem Haló novin, což je neoficiální komunistické médium (logo KSČM má i v patičce a majitelkou je mimojiné bývalá místopředsedkyně strany, kdyby snad chtěl někdo toto tvrzení rozporovat), do které podle serveru echo24 Ovčáček napsal přes 400 článků za dva roky, mimo jiné třeba "Pro dobrý výsledek musí KSČM bojovat jako o život ", "Vojtěch Filip jedná vždy férově " nebo "Komunisté v čele zápasu za českou suverenitu". Sám se potom v jiném rozhovoru přiznal, že je vlastně konzervativní socialista, což je jiný název pro komunistu. Když potom takový člověk v rozhovoru obviňuje protistranu z komunistických praktik, zní to přinejmenším zvláštně, asi jako kdyby Andrej Babiš zbrojil proti miliardářům.
V každém případě, dva díly TJO, jeden výstup v Duelu a opět jsem si připomněl, jak strašně zoufalou postavičkou Ovčáček je a jak o to víc dokáže relativizováním pravdy chladnokrevným, sebejistým lhaním likvidovat poslední zbytky soudržnosti české společnosti.
Komentáře
Okomentovat