A proč mají vegani burgery?
Veganství je dlouhodobě jedno z témat, které dokáže i z poměrně nevinné diskuze na internetu udělat pořádnou hádku. Jedni z toho obviňují druhé, pravda bude, jako vždy, někde uprostřed, faktem je, že i já sám jsem se do několika takových diskuzí dostal a to jsem je rozhodně nikdy neinicioval. Tento článek však ale nechci věnovat veganství jako takovému, ale jednomu konkrétnímu tématu, které se toho týká, a které se poslední dobou a víc a víc řeší.
Ať se to líbí či nelíbí komu chce, veganství je, minimálně v ČR, aktuálně na vzestupu. Jsem veganem necelý rok a množství věcí, které se za tu dobu nově objevily v běžných českých marketech, je ohromné. Lidé, co jsou vegany třeba 10 let, vám řeknou, že v té době se dalo běžně sehnat jen pochybné tofu a sójové kostky. Dnes už naleznete na pultech běžných obchodů rostlinné pomazánky, spousty druhů rostlinných mlék a i takové věci, jako různé rostlinné alternativy sýrů, párků, burgerů či uzenin. A ty nejznámější, jako např. Beyond Burger, už dostávají svůj prostor i v běžných médiích a to je právě nejspíš něco, co začalo určitou část společnosti dráždit.
Vynálezce Beyond Burgeru, a celé myšlenky Beyond Meat, si dal nemalý cíl - chce vytvořit plnohodnotné rostlinné mleté hovězí maso, které bude totožné jak strukturou a vzhledem, tak chutí, tak i nutričními hodnotami. Beyond Burger jsem si pro zajímavost koupil a mohu říct, že minimálně první a poslední věc se autorovi opravdu povedly. Placky BB jsou podobně měkké a tvárné jako syrové hovězí maso, při grilování pustí snad ještě víc šťávy než klasické hovězí a s trochu oslabenými chuťovými buňkami byste asi ze struktury a typu chuti skutečně uvěřili, že jíte hovězí. A nutričně je BB také velmi zajímavý - má o něco méně kalorií, méně tuků a více bílkovin, než klasické hovězí maso a také má i nějaké sacharidy, což z něj dělá nutričně vyváženější jídlo. Každopádně by vaše tělo nahrazením hovězího za Beyond netrpělo nedostatkem ničeho podstatného.
Co se týče chuti, BB provází vskutku odvážná pověst, říká se, že někteří vegani a vegetariáni ho dokonce odmítají jíst, protože jim příliš připomíná skutečné maso a že masojedi ani nepoznají, že to maso není. Musím říct, že tento názor úplně nesdílím. Nemohu tedy pochopitelně s jistotou říct, jak bych reagoval, kdybych skutečně BB ochutnal s přesvědčením, že je to maso a uznávám, že je možné, že mi to chuť masa nepřipomínalo právě proto, že jsem si až příliš uvědomoval, co ve skutečnosti jím. Ale o to teď ani tak nejde. Otázkou, která trápí některé lidi, je to, PROČ vlastně někdo dělá něco, co má chutnat, vypadat a chovat se jako maso, ale zároveň být z rostlin. A proč by to vlastně někdo měl jíst.
K tomu se objevují komentáře na způsob "Nechápu, proč vegani jedí něco, co vypadá a chutná jako maso. Když nejím maso, tak ani to, co chutná podobně, ne?". A někteří dokonce nazývají toto chování pokrytectvím či jinými nelichotivými slovy. Takoví lidé asi veganství tak úplně nechápou. Faktem totiž je, že málokterý vegan či vegetarián přestal jíst maso kvůli jeho chuti, vůni, vzhledu či struktuře. Drtivá většina z nich přestala jíst maso kvůli procesu, kterým vzniká, nikoliv kvůli masu jako takovému. Některým vadí primárně fakt, že se jedná o kusy zabitých živých tvorů, co prožili otřesný život, jiným zase vadí hlavně to, jak moc je chování těchto tvorů pro jídlo neekologické a škodlivé pro planetu. Tak nebo tak, ani v jednom případě se nejedná o problém s chutí masa, ale čistě s procesem, který stojí za jeho výrobou. A pokud mi vadí proces, kterým dochází k výrobě nějakého produktu, neznamená to přece, že mi musí vadit i podobný produkt, k jehož výrobě ale došlo naprosto odlišným způsobem. Stejně jako to, že odmítám znásilnění, přece neznamená, že se mi musí hnusit veškerý sex.
A teď k tomu, proč se vlastně někdo zaobírá výrobou něčeho, co s někteří lidé dobrovolně rozhodli nejíst. Jako první si musíme ujasnit, v čem je rozdíl mezi Beyond Meat a obvyklými rostlinnými alternativami. Beyond totiž nechce být alternativa - on chce být plnohodnotným rostlinným masem, tedy hmotou, která se bude chovat stejně maso, chutnat stejně jako maso a bude dodávat tělu stejné látky a v podobném množství. Zatímco ostatní alternativy, ať sebechutnější, nemají tuto ambici. Jsou prostě náhradou masa. Když si někdo nechce dát mezi dvě housky maso, dá si tam rostlinný burger/karbanátek/plátek/kotouč, ať se to pojmenuje jakkoliv, bude to to samé. Podstatný je tvar a to, aby se výsledná chuť hodila ke stejným přílohám, jako masná verze. To je to, co já, a většina lidí, co nejí maso, očekává od rostlinných alternativ masových výrobků. Aby si to mohli dát se stejnou rostlinnou přílohou, na kterou jsou zvyklí, a chutnalo jim to. A jestli to bude chutnat více nebo méně jako maso, je nakonec asi jedno. Hlavní je, že chutě jako takové jdou dohromady.
Koneckonců, málokdy člověk při jedení masa skutečně cítí jen chuť masa. Obvykle cítí chutě koření, maso je různě tepelně i chuťově upravované, tak aby chutnalo a aby se dobře jedlo. A pokud se nějaká úprava a nějaká kombinace chutí osvědčí jako dobrá, nějaký tvar pokrmu se osvědčí jako praktický...proč vymýšlet úplně nový? Proč vymýšlet něco, co už bylo vymyšleno a omezovat se tím, co už je vymyšleno, jen proto, abychom se za každou cenu odlišili? Koneckonců...kráva nevypadá jako hamburger. Prase nevpadá jako šunka. Chápal bych výhrady k jídlům jako jsou třeba "veganská kuřecí křídla". Uznávám, že tady je napodobování v podstatě tvaru toho zvířete, přičemž i samotná kuřecí křídla se nejí zrovna pohodlně a prakticky. Ale burger? To je rozemletá hmota vytvarovaná do tvaru nízkého válce. Proč tedy mají někteří lidé pocit, že pouze masový hamburger může být nazýván hamburgerem? To mají vegani místo válce dělat třeba jehlany? Nebo kvádry?
Naprosto stejným způsobem bychom totiž mohli argumentovat u tisíců dalších věcí, které nám přijdou naprosto normální. První stoly a židle byly vždy dřevěné. Takže když je mám např. z plastu, nemám nárok jim říkat stoly a židle? Oblečení, co je z něčeho jiného, než vlny, nemám právo nazývat tričko nebo kalhoty? Plastová okna snad nejsou okna, jen proto, že nejsou ze dřeva? Betonové domy nejsou domy, protože také nejsou ze dřeva? Digitální hodiny nejsou hodiny? Mobilní telefon není telefon? Kovový plot není plot? Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Samotné názvy věcí, bez přívlastků, prostě často nebývají nazvány podle materiálu, ze kterého jsou tvořeny, ale podle toho, jak se využívají, případně jak se připravují. A to je i případ hamburgeru. Nebo párku. Nebo desítek dalších pokrmů, které sice obvykle známe jako masové, ale neexistuje jediný racionální důvod, proč tak nepojmenovávat i jídla, co vypadají a používají se podobně, akorát jsou z rostlin.
Tolik asi k tomu, proč je hamburger bez masa pořád hamburger, párek bez párku pořád párek a proč to veganům nevadí jíst a proč to, že to jí, není pokrytecké, ani hloupé, ale naprosto normální.
Ať se to líbí či nelíbí komu chce, veganství je, minimálně v ČR, aktuálně na vzestupu. Jsem veganem necelý rok a množství věcí, které se za tu dobu nově objevily v běžných českých marketech, je ohromné. Lidé, co jsou vegany třeba 10 let, vám řeknou, že v té době se dalo běžně sehnat jen pochybné tofu a sójové kostky. Dnes už naleznete na pultech běžných obchodů rostlinné pomazánky, spousty druhů rostlinných mlék a i takové věci, jako různé rostlinné alternativy sýrů, párků, burgerů či uzenin. A ty nejznámější, jako např. Beyond Burger, už dostávají svůj prostor i v běžných médiích a to je právě nejspíš něco, co začalo určitou část společnosti dráždit.
Vynálezce Beyond Burgeru, a celé myšlenky Beyond Meat, si dal nemalý cíl - chce vytvořit plnohodnotné rostlinné mleté hovězí maso, které bude totožné jak strukturou a vzhledem, tak chutí, tak i nutričními hodnotami. Beyond Burger jsem si pro zajímavost koupil a mohu říct, že minimálně první a poslední věc se autorovi opravdu povedly. Placky BB jsou podobně měkké a tvárné jako syrové hovězí maso, při grilování pustí snad ještě víc šťávy než klasické hovězí a s trochu oslabenými chuťovými buňkami byste asi ze struktury a typu chuti skutečně uvěřili, že jíte hovězí. A nutričně je BB také velmi zajímavý - má o něco méně kalorií, méně tuků a více bílkovin, než klasické hovězí maso a také má i nějaké sacharidy, což z něj dělá nutričně vyváženější jídlo. Každopádně by vaše tělo nahrazením hovězího za Beyond netrpělo nedostatkem ničeho podstatného.
Co se týče chuti, BB provází vskutku odvážná pověst, říká se, že někteří vegani a vegetariáni ho dokonce odmítají jíst, protože jim příliš připomíná skutečné maso a že masojedi ani nepoznají, že to maso není. Musím říct, že tento názor úplně nesdílím. Nemohu tedy pochopitelně s jistotou říct, jak bych reagoval, kdybych skutečně BB ochutnal s přesvědčením, že je to maso a uznávám, že je možné, že mi to chuť masa nepřipomínalo právě proto, že jsem si až příliš uvědomoval, co ve skutečnosti jím. Ale o to teď ani tak nejde. Otázkou, která trápí některé lidi, je to, PROČ vlastně někdo dělá něco, co má chutnat, vypadat a chovat se jako maso, ale zároveň být z rostlin. A proč by to vlastně někdo měl jíst.
K tomu se objevují komentáře na způsob "Nechápu, proč vegani jedí něco, co vypadá a chutná jako maso. Když nejím maso, tak ani to, co chutná podobně, ne?". A někteří dokonce nazývají toto chování pokrytectvím či jinými nelichotivými slovy. Takoví lidé asi veganství tak úplně nechápou. Faktem totiž je, že málokterý vegan či vegetarián přestal jíst maso kvůli jeho chuti, vůni, vzhledu či struktuře. Drtivá většina z nich přestala jíst maso kvůli procesu, kterým vzniká, nikoliv kvůli masu jako takovému. Některým vadí primárně fakt, že se jedná o kusy zabitých živých tvorů, co prožili otřesný život, jiným zase vadí hlavně to, jak moc je chování těchto tvorů pro jídlo neekologické a škodlivé pro planetu. Tak nebo tak, ani v jednom případě se nejedná o problém s chutí masa, ale čistě s procesem, který stojí za jeho výrobou. A pokud mi vadí proces, kterým dochází k výrobě nějakého produktu, neznamená to přece, že mi musí vadit i podobný produkt, k jehož výrobě ale došlo naprosto odlišným způsobem. Stejně jako to, že odmítám znásilnění, přece neznamená, že se mi musí hnusit veškerý sex.
A teď k tomu, proč se vlastně někdo zaobírá výrobou něčeho, co s někteří lidé dobrovolně rozhodli nejíst. Jako první si musíme ujasnit, v čem je rozdíl mezi Beyond Meat a obvyklými rostlinnými alternativami. Beyond totiž nechce být alternativa - on chce být plnohodnotným rostlinným masem, tedy hmotou, která se bude chovat stejně maso, chutnat stejně jako maso a bude dodávat tělu stejné látky a v podobném množství. Zatímco ostatní alternativy, ať sebechutnější, nemají tuto ambici. Jsou prostě náhradou masa. Když si někdo nechce dát mezi dvě housky maso, dá si tam rostlinný burger/karbanátek/plátek/kotouč, ať se to pojmenuje jakkoliv, bude to to samé. Podstatný je tvar a to, aby se výsledná chuť hodila ke stejným přílohám, jako masná verze. To je to, co já, a většina lidí, co nejí maso, očekává od rostlinných alternativ masových výrobků. Aby si to mohli dát se stejnou rostlinnou přílohou, na kterou jsou zvyklí, a chutnalo jim to. A jestli to bude chutnat více nebo méně jako maso, je nakonec asi jedno. Hlavní je, že chutě jako takové jdou dohromady.
Koneckonců, málokdy člověk při jedení masa skutečně cítí jen chuť masa. Obvykle cítí chutě koření, maso je různě tepelně i chuťově upravované, tak aby chutnalo a aby se dobře jedlo. A pokud se nějaká úprava a nějaká kombinace chutí osvědčí jako dobrá, nějaký tvar pokrmu se osvědčí jako praktický...proč vymýšlet úplně nový? Proč vymýšlet něco, co už bylo vymyšleno a omezovat se tím, co už je vymyšleno, jen proto, abychom se za každou cenu odlišili? Koneckonců...kráva nevypadá jako hamburger. Prase nevpadá jako šunka. Chápal bych výhrady k jídlům jako jsou třeba "veganská kuřecí křídla". Uznávám, že tady je napodobování v podstatě tvaru toho zvířete, přičemž i samotná kuřecí křídla se nejí zrovna pohodlně a prakticky. Ale burger? To je rozemletá hmota vytvarovaná do tvaru nízkého válce. Proč tedy mají někteří lidé pocit, že pouze masový hamburger může být nazýván hamburgerem? To mají vegani místo válce dělat třeba jehlany? Nebo kvádry?
Naprosto stejným způsobem bychom totiž mohli argumentovat u tisíců dalších věcí, které nám přijdou naprosto normální. První stoly a židle byly vždy dřevěné. Takže když je mám např. z plastu, nemám nárok jim říkat stoly a židle? Oblečení, co je z něčeho jiného, než vlny, nemám právo nazývat tričko nebo kalhoty? Plastová okna snad nejsou okna, jen proto, že nejsou ze dřeva? Betonové domy nejsou domy, protože také nejsou ze dřeva? Digitální hodiny nejsou hodiny? Mobilní telefon není telefon? Kovový plot není plot? Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Samotné názvy věcí, bez přívlastků, prostě často nebývají nazvány podle materiálu, ze kterého jsou tvořeny, ale podle toho, jak se využívají, případně jak se připravují. A to je i případ hamburgeru. Nebo párku. Nebo desítek dalších pokrmů, které sice obvykle známe jako masové, ale neexistuje jediný racionální důvod, proč tak nepojmenovávat i jídla, co vypadají a používají se podobně, akorát jsou z rostlin.
Tolik asi k tomu, proč je hamburger bez masa pořád hamburger, párek bez párku pořád párek a proč to veganům nevadí jíst a proč to, že to jí, není pokrytecké, ani hloupé, ale naprosto normální.
Komentáře
Okomentovat