Proč by se Piráti neměli přidat do "anti-Babiš" bloku
Středo-pravicové strany (aktuálně o tom mluví hlavně předsedové ODS Petr Fiala a STAN Vít Rakušan) hovoří o potenciální možnost vytvořit tzv. předvolební koalici, neboli uskupení několika stran, které by kandidovaly do sněmovních voleb 2021 (neskončí-li sněmovna dříve) společně, pod jednou stranou. Většinou se hovoří právě o ODS, STAN a kromě toho o TOP09 a KDU-ČSL. Někteří příznivci této myšlenky by v této skupině rádi viděli také Piráty, ti však k nelibosti některých tuto možnost jednoznačně zavrhli, což je ale logická a nejlepší možná varianta a já se pokusím vysvětlit proč.
Nejprve je potřeba si uvědomit, k čemu by vlastně toho spojení bylo dobré. Jde o to, že středo-pravé politické spektrum je aktuálně zbytečně rozdrobené, což vede k tříštění hlasů podobně smýšlejících voličů mezi několik stran - hlavně právě mezi STAN, TOP09 a KDU-ČSL (potenciálně HLAS, i když jeho sílu a potenciál na české scéně zatím moc neznáme), přičemž většina těchto voličů nemá, navzdory minulosti, zásadní problém ani s ODS a i ti, co ho mají, si asi uvědomují, že společný volební subjekt by prospěl i jejich straně.
Tříštění hlasů mezi několik podobných stran má totiž dva zásadní negativní jevy - 1) riskuje se, že některá ze stran se nedostane do sněmovny. TOPkaři (5,31), Starostové (5,18) ale koneckonců i Lidovci (5,80) sotva přelezli pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Klidně se mohlo stát, že se minimálně jeden z nich do sněmovny nedostane. Což by nejen dost oslabilo opozici, připravilo to sněmovnu o spoustu poctivých pracantů (takový Jan Farský nebo Vít Rakušan toho odvedli ve sněmovně víc, než 90% hlasovací mašiny ANO), ale hlavně neúměrně tomu posílilo ANO. Čímž se dostáváme k druhému bodu - systém přerozdělování hlasů na poslanecké mandáty je postavený na hlavu. Více o něm si můžete přečíst v mém článku zde, ale ve zkratce jde o to, že mandáty stran, které se nedostanou na 5% hranici, se přerozdělí a extrémně zvýhodňuji velké strany, v tomto případě hlavě ANO.
Proto je pro každý názorový proud nejvýhodnější, aby jeho zástupci byli rozmístěni v co nejmenším počtu stran. Protože čím větší strana, tím méně poslanců jí bude systémem ukradeno a případně dokonce nějaké poslance navíc dostane. ANO jich dostalo navíc 19, STAN naopak o 4 přišel. V konečném důsledku, teoreticky jakékoliv společné uskupení 2 a více stran vždy dostane více poslanců, než by dostali dohromady jako samostatné strany. Důležité je však slovo teoreticky.
Při těchto výpočtech se obvykle sečtou volení výsledky vybraných stran a řekne se, kolik by celkově měly a kolik by získaly poslanců. Tato matematika ovšem zapomíná na jednu věc - existuje možnost, že spojení strany s jinou stranou, by mohlo některé voliče obou stran odradit. Jinými slovy, jestliže ANO získalo 78 poslanců za 30% a SPD získalo 22 poslanců za 10%, dalo by se teoreticky říct, že kdyby se spojili v předvolební koalici, třeba by získali 101 poslanců a mohli by společně vládnout. Jenže platí, že značná část voličů SPD není zrovna fanouškem ANO a naopak SPD je zase už trochu příliš pro některé voliče ANO. A dá se tak očekávat, že by jisté procento voličů těchto dvou stran toto spojení nevolilo. Otázka zní samozřejmě kolik. V podstatě tu máme všechny tři možnosti - mohlo by to vyjít a ANO a SPD by společně získali tolik hlasů, že by získali více než 90 mandátů. Mohlo by to dopadnout úplně stejně, ale také by se mohlo stát, že odliv voličů obou stran bude takový, že v konečném důsledky tyto dvě strany získají méně hlasů. než kolik by získaly samostatně.
Proto, když strany přemýšlí o předvolební koalici, musí přemýšlet právě o tomhle - nemůže se stát, že strana, se kterou se spojíme, bude pro naše voliče nepřijatelná a nezískáme v konečném důsledky méně hlasů? V případě TOP09, STAN a KDU-ČSL tohle příliš nehrozí. Strany spolu spolupracují ve sněmovně, víceméně si přelévají voliče z jedné strany na druhou a množství lidí, které by bylo ochotné nevolit toto uskupení kvůli jedné stran, by bylo minimum. U ODS by to teď mělo být podobné, určitá část voličstva se přesune k Trikoloře a u ODS zůstanou spíše méně krajně konzervativní voliči, kteří by ani s jednou z těchto stran neměli mít problém. To samé se ale nedá říct o Pirátech.
Piráti to se svými voliči mají o něco těžší, než ANO nebo SPD, kterým jejich voliči v určité sociologické zaslepenosti odpustí i kdyby přímo před kamerou znásilňovali jejich nezletilé děti. Voliči Pirátů jsou méně shovívaví a předvolební spolupráci s ODS nebo TOP09 by své straně pravděpodobně neodpustili a i kdyby, spousta z nich by nikdy do urny nevhodila lístek se jmény jako je Miroslav Kalousek, nebo Alexandra Udženija a to ani kdyby na tom lísku byla jména Pirátů. Dá se tedy očekávat, že Piráti, kteří mají potenciál získat až 20%, by pravděpodobně nezískali pro koalici tolik poslanců, kolik by získali sami. A to je to, na čem záleží - maximalizovat počet poslanců, kteří nejsou v ANO, KSČM, SPD a ČSSD.
My totiž v první řadě potřebujeme, aby koalice ANO+KSČM+jedna z dvojice SPD/ČSSD neměla 101 poslanců. Četl jsem názor, že je to jinak. Že my potřebujeme udělat stranu, která získá nejvíce poslanců, aby Miloš Zeman neměl záminku automaticky jmenovat premiérem Andreje Babiše, nehledě na schopnost složit vládu, jako to dělá teď. K tomu mám dvě poznámky - za prvé, vytvořit stranu bez koaličního potenciálu, jenom proto, aby vyhrála volby, je nekoncepční a riskantní. Je to v podstatě sázka na jednu kartu - buď uděláme 101 poslanců a postavíme vládu, nebo neuděláme 101 poslanců a jsme 4 roky v opozici. K čemu nám bude vítězná strana s 90 poslanci, když bude exitovat ANO se 70 poslanci a dvojice KSČM+SPD nebo KSČM+ČSSD s 31 poslanci, což jim dá možnost složit vládu. Druhá věc je ta, že je naivní si myslet, že by Miloš Zeman jmenoval vládu, která mu nepůjde na ruku. Už v minulosti odmítl jmenovat vládu, která měla dostatek podpisů, jen proto, že se mu nelíbila. A raději jmenoval svou vlastní vládu. Už jsem bohužel viděl Zemanův potutelný smích a posměšky jeho voličů "jak je zase dostal" příliš mnohokrát na to, abych věřil, že nenajde způsob, jak opět jmenovat premiérem opakovaně Andreje Babiše nehledě na výsledky voleb. Už slyším, jak říká, že koalice 5 stran získala tolik a tolik, samotné ANO tolik a tolik, a proto je vítězem ANO. Proto si myslím, že soustředit se na vytvoření jediné strany silnější než ANO není řešení - řešení je zajistit maximální počet opozičních poslanců, kteří budou schopni 1) zabránit vzniku vlády s důvěrou a 2) blokovat návrhy vlády v demisi, případně vytvářet vlastní zákony, které budou vládě v demisi komplikovat práci. Dokud bude prezidentem Miloš Zeman, bude premiérem ten, koho on má rád a ne ten, kdo vyhraje volby, nebo bude schopen sestavit vládu.
A tím se dostáváme k dalšímu bodu mé myšlenky. Je podle mě trochu nešťastné strukturovat tento volební blok jako "anti-babiš". Dávat mu za cíl porazit ANO, porazit Babiše. Cílem tohoto bloku by mělo být sjednotit českou pravici, aby byla konkurenceschopná a silná. Vytvářením anti-babiš bloku přistupujeme na Babišovu hru. Podporujeme jeho roli mučedníka, oběti systému a toho, proti kterému každý jde, protože se snaží dělat něco pro lidi. A to je něco, co může Babišovi paradoxně nejvíce pomoct, v době, kdy jeho popularita už začíná klesat. Právě proto, když se spojí 3 menší strany s 1 větší, přičemž jsou všechny vlastně v jednom politickém směru, konzervativnější středo-pravice, bude to působit logicky, sjednocení stran, posílení pravice...pokud bychom do takového bloku přidali ostře liberální Piráty se sklony k levicovému směřování, už to bude umělé a bude to zase ten neúspěšný přístup "anti-babiš". Nehledě na to, že takové uskupení by asi těžko dalo dohromady plnohodnotný program, vždyť by v něm figurovali naprosto opačné ideologie.
To je tedy pár důvodů, proč je podle mě od Pirátů rozumné, správné a všeobecně prospěšné pro českou politiku, že se tohoto bloku nechtějí účastnit. Piráti do něj přirozeně nepatří, svou politikou, svým směřováním, ani svým potenciálem. Spolupráci po volbách ale ani sami Piráti nevyloučili. A já bych ji viděl velmi rád, ačkoliv by byla jistě velmi komplikovaná.
Nejprve je potřeba si uvědomit, k čemu by vlastně toho spojení bylo dobré. Jde o to, že středo-pravé politické spektrum je aktuálně zbytečně rozdrobené, což vede k tříštění hlasů podobně smýšlejících voličů mezi několik stran - hlavně právě mezi STAN, TOP09 a KDU-ČSL (potenciálně HLAS, i když jeho sílu a potenciál na české scéně zatím moc neznáme), přičemž většina těchto voličů nemá, navzdory minulosti, zásadní problém ani s ODS a i ti, co ho mají, si asi uvědomují, že společný volební subjekt by prospěl i jejich straně.
Tříštění hlasů mezi několik podobných stran má totiž dva zásadní negativní jevy - 1) riskuje se, že některá ze stran se nedostane do sněmovny. TOPkaři (5,31), Starostové (5,18) ale koneckonců i Lidovci (5,80) sotva přelezli pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Klidně se mohlo stát, že se minimálně jeden z nich do sněmovny nedostane. Což by nejen dost oslabilo opozici, připravilo to sněmovnu o spoustu poctivých pracantů (takový Jan Farský nebo Vít Rakušan toho odvedli ve sněmovně víc, než 90% hlasovací mašiny ANO), ale hlavně neúměrně tomu posílilo ANO. Čímž se dostáváme k druhému bodu - systém přerozdělování hlasů na poslanecké mandáty je postavený na hlavu. Více o něm si můžete přečíst v mém článku zde, ale ve zkratce jde o to, že mandáty stran, které se nedostanou na 5% hranici, se přerozdělí a extrémně zvýhodňuji velké strany, v tomto případě hlavě ANO.
Proto je pro každý názorový proud nejvýhodnější, aby jeho zástupci byli rozmístěni v co nejmenším počtu stran. Protože čím větší strana, tím méně poslanců jí bude systémem ukradeno a případně dokonce nějaké poslance navíc dostane. ANO jich dostalo navíc 19, STAN naopak o 4 přišel. V konečném důsledku, teoreticky jakékoliv společné uskupení 2 a více stran vždy dostane více poslanců, než by dostali dohromady jako samostatné strany. Důležité je však slovo teoreticky.
Při těchto výpočtech se obvykle sečtou volení výsledky vybraných stran a řekne se, kolik by celkově měly a kolik by získaly poslanců. Tato matematika ovšem zapomíná na jednu věc - existuje možnost, že spojení strany s jinou stranou, by mohlo některé voliče obou stran odradit. Jinými slovy, jestliže ANO získalo 78 poslanců za 30% a SPD získalo 22 poslanců za 10%, dalo by se teoreticky říct, že kdyby se spojili v předvolební koalici, třeba by získali 101 poslanců a mohli by společně vládnout. Jenže platí, že značná část voličů SPD není zrovna fanouškem ANO a naopak SPD je zase už trochu příliš pro některé voliče ANO. A dá se tak očekávat, že by jisté procento voličů těchto dvou stran toto spojení nevolilo. Otázka zní samozřejmě kolik. V podstatě tu máme všechny tři možnosti - mohlo by to vyjít a ANO a SPD by společně získali tolik hlasů, že by získali více než 90 mandátů. Mohlo by to dopadnout úplně stejně, ale také by se mohlo stát, že odliv voličů obou stran bude takový, že v konečném důsledky tyto dvě strany získají méně hlasů. než kolik by získaly samostatně.
Proto, když strany přemýšlí o předvolební koalici, musí přemýšlet právě o tomhle - nemůže se stát, že strana, se kterou se spojíme, bude pro naše voliče nepřijatelná a nezískáme v konečném důsledky méně hlasů? V případě TOP09, STAN a KDU-ČSL tohle příliš nehrozí. Strany spolu spolupracují ve sněmovně, víceméně si přelévají voliče z jedné strany na druhou a množství lidí, které by bylo ochotné nevolit toto uskupení kvůli jedné stran, by bylo minimum. U ODS by to teď mělo být podobné, určitá část voličstva se přesune k Trikoloře a u ODS zůstanou spíše méně krajně konzervativní voliči, kteří by ani s jednou z těchto stran neměli mít problém. To samé se ale nedá říct o Pirátech.
Piráti to se svými voliči mají o něco těžší, než ANO nebo SPD, kterým jejich voliči v určité sociologické zaslepenosti odpustí i kdyby přímo před kamerou znásilňovali jejich nezletilé děti. Voliči Pirátů jsou méně shovívaví a předvolební spolupráci s ODS nebo TOP09 by své straně pravděpodobně neodpustili a i kdyby, spousta z nich by nikdy do urny nevhodila lístek se jmény jako je Miroslav Kalousek, nebo Alexandra Udženija a to ani kdyby na tom lísku byla jména Pirátů. Dá se tedy očekávat, že Piráti, kteří mají potenciál získat až 20%, by pravděpodobně nezískali pro koalici tolik poslanců, kolik by získali sami. A to je to, na čem záleží - maximalizovat počet poslanců, kteří nejsou v ANO, KSČM, SPD a ČSSD.
My totiž v první řadě potřebujeme, aby koalice ANO+KSČM+jedna z dvojice SPD/ČSSD neměla 101 poslanců. Četl jsem názor, že je to jinak. Že my potřebujeme udělat stranu, která získá nejvíce poslanců, aby Miloš Zeman neměl záminku automaticky jmenovat premiérem Andreje Babiše, nehledě na schopnost složit vládu, jako to dělá teď. K tomu mám dvě poznámky - za prvé, vytvořit stranu bez koaličního potenciálu, jenom proto, aby vyhrála volby, je nekoncepční a riskantní. Je to v podstatě sázka na jednu kartu - buď uděláme 101 poslanců a postavíme vládu, nebo neuděláme 101 poslanců a jsme 4 roky v opozici. K čemu nám bude vítězná strana s 90 poslanci, když bude exitovat ANO se 70 poslanci a dvojice KSČM+SPD nebo KSČM+ČSSD s 31 poslanci, což jim dá možnost složit vládu. Druhá věc je ta, že je naivní si myslet, že by Miloš Zeman jmenoval vládu, která mu nepůjde na ruku. Už v minulosti odmítl jmenovat vládu, která měla dostatek podpisů, jen proto, že se mu nelíbila. A raději jmenoval svou vlastní vládu. Už jsem bohužel viděl Zemanův potutelný smích a posměšky jeho voličů "jak je zase dostal" příliš mnohokrát na to, abych věřil, že nenajde způsob, jak opět jmenovat premiérem opakovaně Andreje Babiše nehledě na výsledky voleb. Už slyším, jak říká, že koalice 5 stran získala tolik a tolik, samotné ANO tolik a tolik, a proto je vítězem ANO. Proto si myslím, že soustředit se na vytvoření jediné strany silnější než ANO není řešení - řešení je zajistit maximální počet opozičních poslanců, kteří budou schopni 1) zabránit vzniku vlády s důvěrou a 2) blokovat návrhy vlády v demisi, případně vytvářet vlastní zákony, které budou vládě v demisi komplikovat práci. Dokud bude prezidentem Miloš Zeman, bude premiérem ten, koho on má rád a ne ten, kdo vyhraje volby, nebo bude schopen sestavit vládu.
A tím se dostáváme k dalšímu bodu mé myšlenky. Je podle mě trochu nešťastné strukturovat tento volební blok jako "anti-babiš". Dávat mu za cíl porazit ANO, porazit Babiše. Cílem tohoto bloku by mělo být sjednotit českou pravici, aby byla konkurenceschopná a silná. Vytvářením anti-babiš bloku přistupujeme na Babišovu hru. Podporujeme jeho roli mučedníka, oběti systému a toho, proti kterému každý jde, protože se snaží dělat něco pro lidi. A to je něco, co může Babišovi paradoxně nejvíce pomoct, v době, kdy jeho popularita už začíná klesat. Právě proto, když se spojí 3 menší strany s 1 větší, přičemž jsou všechny vlastně v jednom politickém směru, konzervativnější středo-pravice, bude to působit logicky, sjednocení stran, posílení pravice...pokud bychom do takového bloku přidali ostře liberální Piráty se sklony k levicovému směřování, už to bude umělé a bude to zase ten neúspěšný přístup "anti-babiš". Nehledě na to, že takové uskupení by asi těžko dalo dohromady plnohodnotný program, vždyť by v něm figurovali naprosto opačné ideologie.
To je tedy pár důvodů, proč je podle mě od Pirátů rozumné, správné a všeobecně prospěšné pro českou politiku, že se tohoto bloku nechtějí účastnit. Piráti do něj přirozeně nepatří, svou politikou, svým směřováním, ani svým potenciálem. Spolupráci po volbách ale ani sami Piráti nevyloučili. A já bych ji viděl velmi rád, ačkoliv by byla jistě velmi komplikovaná.
Komentáře
Okomentovat